Koronavirus jako příležitost pro nás všechny

Máme tu Covid-19. Lidé šijí na rychlo roušky, vláda každý den přichází s dalšími opatřeními a média jsou tématem zahlcena. Neměli bychom však podle mého zapomenout i na příležitosti, kterých se nám za nastalé situace dostává.

Během svého bakalářského studia na UK jsem navštěvoval zajímavý předmět ekologa Ivana Ryndy, který nesl název "Krize jako příležitost". Důvod, proč se takto tyto týdenní setkávání nazývala, byl prostý - v čínštině znaky pro krizi (??) znamenají taktéž příležitost. Na přednášky tak docházela celá řada osobností z různých odvětví od vojenství až po veřejný rozhlas, kteří na svých profesních životech demonstrovali změnu či přímo krizi, se kterou se v dnešní době musejí potýkat. Nebudu zabíhat příliš do detailů, pro účely článku bohatě postačí, když řeknu, že to bylo inspirativní posezení a myslím, že za současné situace bychom si z toho měli vzít příklad. Koronavirus totiž skutečně je příležitostí, a to jak pro každého z nás, tak i pro veřejné či soukromé instituce.

Zažíváme bezprecedentní životní momenty, asi jen málokdy jsme v tomto režimu zažili prázdné regály, omezený pobyt lidí venku nebo nové pražské nařízení, že bez roušky (či jiné pokrývky úst a nosu) nemůžeme cestovat hromadnou dopravou. Tyto a další skutečnosti nás tak nutně vyhodily z naší komfortní zóny v které jsme žili řadu let. Asi bychom marně hledali někoho, komu by tato situace nezasáhla do života. Jak ovšem vzít tyto pomyslné citróny, které nám osud nadělil, a vymačkat z nich limonádu?

Začněme u sebe. Osobně jako vysokoškolský student a brigádník v cestovním ruchu mohu tak leda nakoupit a dělat úkoly, které mi kantoři posílají mailem. Přesto je zde spousta věcí, ke kterým se přes běžné období nemohu donutit, ať je to studium němčiny nebo četba odkládaných titulů. Kdy jindy začít než nyní? Dobře, možná nebudu moc začít pravidelně plavat, protože jsou bazény zavřené, ale přesto se můžu zastavit a zrevidovat svůj vlastní život, každý máme něco, co normálně nestíháme, co si slibujeme. Co takhle dojít nějakému seniorovi nakoupit či vyvenčit psa? Spojte se s městem a jděte do toho! To jsou přesně ty situace, kdy se kvůli zdánlivě špatné době otevírají dveře dobrých skutků, které může vykonat takřka každý z nás.

Tím ovšem u výčtu příležitostí rozhodně nekončím, spíše naopak. Obrovské možnosti se otevírají politikům. Jak vládním, tak opozičním stranám. Práce pro lidi nikdy nebude mít u voličů takovou váhu jako právě nyní. Naopak pochybení, kdy ani po vyhlášení celostátní karantény nemají lékaři roušky, by měl premiér koukat urychleně vyřešit, protože občané se dívají, nyní víc než kdy dřív.

A co takové veřejné instituce, Národní knihovna otevírá pro studenty VŠ své internetové archivy, vysoké školy se snaží výuku alespoň dálkově udržet a zaměstnanci ve zdravotnictví, v mateřských školách by se měli dožadovat zvlášť velké společenské a finanční odměny. Veřejné instituce si opět mohou získat důvěru lidí, ukázat, že tu nejsou zbytečně. Krásným příkladem je projekt UčíTelka, který zorganizovala na rychlo Česká televize, která v poslední době často čelí kritice.

A ani soukromý sektor by neměl zůstat pozadu. Dovedu si představit, že supermarkety využijí dočasné zvýšení platu svých zaměstnanců k sebepropagaci. Zákazníci milerádi oplatí obchodníkům, že v rizikové době navýší odměny svých pokladních, které jsou také pomyslně v první linii. Viděl jsem servis telefonů, který nabízel dezinfekci mobilu zdarma - to je přesně to, jak se můžou nyní takřka všichni zapojit. A zákazníci se dívají.

Závěrem se sluší dodat, že i jako stát můžeme právě probíhající krizi, která pomalu paralyzuje všechny evropské státy, využít ve svůj prospěch. Zefektivněme státní správu, snažme se z krize poučit. Sledujme strategii ostatních států, aplikujme ji je-li úspěšná. Nenechme se zahltit tím, že budeme řešit pořád dokola jen Covid-19, jsou i jiné priority a problémy, které právě možná přehlédnou jiné státy, což by nám zajistilo strategickou výhodu. Hlavní je nyní tahat za jeden provaz, minimalizovat škody a vyjít z toho jako jednotlivci, instituce, soukromé subjekty, stát a Evropa ještě silnější.